Výlet do Národního…

     V březnu má divadlo svátek. Ne jenom to Národní, ale všechna divadla, co u nás jsou. Malá, velká, známá, neznámá.

Do divadla chodíme rádi. Samozřejmě hlavně na představení, ale takové zákulisí také není špatné k vidění. No, a protože se v pátém ročníku o divadle, tedy hlavně o tom Národním, hodně mluví, domluvila nám paní učitelka Paurová prohlídku zákulisí právě tam.

     Když do Prahy, tak s velkou parádou. Objednali jsme počasí, objednali jsme autobus a jelo se. Sice po dvaceti kilometrech autobus přestal poslouchat a nám nezbylo nic jiného, než hodinu a půl čekat na další, ale dorazili jsme zdárně a v dobré náladě.

     Národní divadlo je krásné. Viděli jsme základní kameny a pan průvodce vysvětloval vše, na co jsme se ptali. Trošku nás mrzelo, že jsme neviděli oponu, díky zpoždění jsme do hlediště přišli pozdě a tak byla opona již vytažena, neboť na jevišti pobíhala zkouška baletu Rusalka. Ale i tak jsme se dostali na místa, kam běžný návštěvník nepřijde.

     A ještě jedno nás mrzelo. V časové tísni jsme se ani neprošli po nábřeží, chtěli jsme k Betlémské kapli, k domu Jana Wericha, na Kampu a taky do Mekáče na nějakou dobrotu. Takže, nezbývá než vyrazit na další výlet. Huráááá. 

Kluci a holky ze šesté bé, kluci a holky z páté á a…hádejte!