Hodnocení a školní pravidla
Hodnocení má dítěti i jeho rodičům ukázat, jak se mu ve škole daří, co už zvládá a na čem je ještě potřeba pracovat.
Na této stránce jednoduše vysvětlujeme, jak vznikají známky, jak se hodnotí chování, co znamenají výchovná a kázeňská opatření a jak postupovat, pokud máte o hodnocení svého dítěte pochybnosti.
Známka není prostý průměr
Výsledná známka vyjadřuje práci a výsledky dítěte za celé pololetí, ne pouze aritmetický průměr známek v EduPage.
Hodnocení je průběžné
Učitel získává podklady různými způsoby v průběhu celého pololetí.
Chování se hodnotí samostatně
Škola rozlišuje závažnost porušení pravidel, okolnosti jednání i to, zda se chování opakuje.
Jak vznikají známky a průběžné hodnocení
Učitel hodnotí práci dítěte během celého pololetí
Podklady pro hodnocení nevznikají jen z písemných prací. Učitel může podle povahy předmětu využívat například ústní zkoušení, písemné práce, praktické úkoly, pozorování práce žáka nebo výsledky dalších činností.
Žák má mít z každého předmětu za pololetí alespoň dvě známky. Hodnocení se získává průběžně během celého klasifikačního období.
Učitel má žákovi sdělit výsledek hodnocení a vysvětlit jeho klady i nedostatky. Známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, jsou sdělovány také zákonným zástupcům, zejména prostřednictvím elektronické žákovské knížky.
Výsledná známka není průměr známek z EduPage
Při výsledném hodnocení učitel posuzuje kvalitu práce a výsledky, kterých dítě dosáhlo za celé pololetí.
Přihlíží především k tomu, jak dítě zvládá znalosti, dovednosti a očekávané výstupy daného předmětu. V závislosti na charakteru předmětu může být součástí hodnocení také samostatnost, aktivita, pracovní návyky, tvořivost nebo způsob plnění praktických úkolů.
Proto se známka na vysvědčení může lišit od průměru v EduPage Výsledná klasifikace se neurčuje prostým výpočtem aritmetického průměru. Zároveň musí vycházet z hodnocení, která dítě během pololetí získalo a o kterých byli rodiče informováni.
Písemné práce a zkoušení
Učitelé mají různé druhy zkoušení rozvrhovat průběžně tak, aby se nadměrně nehromadily v jednom období.
Delší písemná práce
O písemné zkoušce trvající déle než 25 minut jsou žáci informováni předem.
Nejvýše jedna za den
V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu takovou delší písemnou zkoušku.
Výsledek do 14 dnů
Výsledek písemné práce nebo praktické činnosti má být žákovi oznámen nejpozději do 14 dnů.
Do práce může nahlédnout i rodič
Opravená písemná práce musí být předložena žákovi a na požádání ve škole také jeho rodiči.
Co když bylo dítě delší dobu nemocné
Po delší nepřítomnosti potřebuje dítě čas, aby se seznámilo se zameškaným učivem a mohlo se na další práci připravit.
Učitelé proto neklasifikují žáka bezprostředně po návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden.
Učitel má hodnotit probrané a dostatečně procvičené učivo a před prověřováním znalostí dát žákům přiměřený čas k jeho naučení a procvičení.
Pokud dítě kvůli delší nepřítomnosti nestíhá učivo doplnit, obraťte se na třídního učitele nebo jednotlivé vyučující a domluvte další postup.
Co když se dítěti v některém předmětu nedaří
Jedna špatná známka ještě neznamená, že dítě předmět nezvládne. Pokud se ale obtíže opakují, je lepší začít je řešit co nejdříve a nečekat až na vysvědčení.
Podle příčiny může pomoci například doplnění zameškaného učiva, pravidelnější příprava, doučování, jiný způsob vysvětlení učiva, podpora po návratu z delší nemoci nebo pomoc školního poradenského pracoviště.
Hodnocení na vysvědčení
Známky z jednotlivých předmětů
1 – výborný
Nejvyšší klasifikační stupeň.
2 – chvalitebný
Druhý klasifikační stupeň.
3 – dobrý
Třetí klasifikační stupeň.
4 – dostatečný
Žák z předmětu prospěl.
5 – nedostatečný
Žák z předmětu neprospěl.
Celkové hodnocení
Celkové hodnocení na vysvědčení může být:
- prospěl/a s vyznamenáním,
- prospěl/a,
- neprospěl/a,
- nehodnocen/a v příslušných případech.
Pro vyznamenání nesmí být žák z žádného povinného předmětu hodnocen známkou horší než 2, průměr z povinných předmětů nesmí být vyšší než 1,5 a chování musí být hodnoceno stupněm velmi dobré.
Co znamená, když dítě nelze hodnotit
Někdy škola nemá dostatek podkladů, aby mohla hodnocení na konci pololetí uzavřít. Může k tomu dojít například při dlouhodobé nepřítomnosti.
První pololetí
Ředitel stanoví náhradní termín tak, aby bylo hodnocení provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Pokud ani poté nelze žáka hodnotit, za první pololetí se nehodnotí.
Druhé pololetí
Pokud dítě nelze hodnotit na konci druhého pololetí, ředitel stanoví náhradní termín nejpozději do konce září následujícího školního roku.
Pokud se tato situace týká vašeho dítěte, škola vás informuje o termínu a dalším postupu.
Co když dítě na konci školního roku neprospěje
Pokud žák na konci druhého pololetí neprospěje nejvýše ze dvou povinných předmětů a splňuje stanovené podmínky, může konat opravnou zkoušku.
Opravná zkouška je komisionální. Termín stanoví ředitel školy a žák může v jednom dni konat pouze jednu opravnou zkoušku.
Pokud se tato situace vašeho dítěte týká, škola vás informuje o konkrétním termínu, podmínkách a dalším postupu.
Chování a výchovná opatření
Systém podpory chování a výchovných opatření
Infografika shrnuje, co od žáků očekáváme, jak škola rozlišuje závažnost porušení pravidel a jak při řešení situací postupuje.
Otevřít infografiku v plné velikosti
Pod obrázkem najdete hlavní informace také v textové podobě.
Naším cílem není dítě pouze potrestat
Smyslem pravidel je vytvářet bezpečné a předvídatelné prostředí a vést žáky k odpovědnosti za vlastní jednání.
Při řešení nevhodného chování škola nejprve zjišťuje, co se stalo, mluví se žákem a vede ho k pochopení důsledků jeho jednání. Podle situace hledá způsob nápravy a zapojuje zákonné zástupce nebo další podporu.
Čtyři kategorie porušení pravidel
Školní řád rozlišuje porušení pravidel podle jejich závažnosti do čtyř kategorií. Kategorie pomáhají škole postupovat jednotně, ale neurčují automatický trest.
A Méně závažná porušení
Jednotlivá méně závažná porušení pravidel.
Například zapomínání pomůcek, vyrušování, pozdní příchod, nedodržení třídních pravidel nebo jiné drobné nevhodné chování.
Řešíme především připomenutím pravidel, rozhovorem a podporou změny.
B Závažná porušení
Opakované nebo závažnější porušování pravidel.
Například opakované vyrušování, nerespektování pokynů, vulgarismy vůči spolužákům, provokování, podvodné nebo konfliktní jednání.
Situaci řešíme rozhovorem, vedením k nápravě a podle potřeby také kázeňským opatřením.
C Velmi závažná porušení
Jednání s významnějším dopadem na bezpečí, vztahy, majetek nebo chod školy.
Například úmyslné ničení majetku, agresivní chování, vyhrožování, vulgarismy vůči zaměstnancům, držení tabákových výrobků či e-cigaret nebo závažné porušení pravidel při školní akci.
Škola postupuje důsledně, zapojuje rodinu, vede žáka k nápravě a podle situace ukládá kázeňské opatření.
D Mimořádně závažná porušení
Jednání ohrožující život, zdraví nebo práva ostatních či jiné zvlášť závažné rizikové chování.
Například šikana, kyberšikana, fyzické napadení, vydírání, krádež, závažný vandalismus nebo jednání související s návykovými látkami.
Škola postupuje bezodkladně podle krizového plánu a platných právních předpisů.
Vyšší kategorie neznamená automatický „trest podle ceníku“ Škola vždy posuzuje konkrétní závažnost jednání, jeho okolnosti, četnost, dopad, věk dítěte, jeho dosavadní chování a snahu situaci napravit. Opakování určitého chování může jeho závažnost zvýšit.
Co se děje, když dítě pravidlo poruší
1 Zjistíme, co se stalo Nejprve potřebujeme znát průběh a okolnosti konkrétní situace.
2 Mluvíme se žákem Nasloucháme mu a vedeme jej k pochopení důsledků jeho jednání.
3 Vedeme k odpovědnosti Dítě má podle svých možností převzít odpovědnost za své jednání.
4 Hledáme nápravu Domlouváme způsob, jak napravit důsledky a předejít opakování situace.
5 Spolupracujeme s rodiči Podle potřeby zákonné zástupce informujeme a zapojujeme do společného řešení.
6 Podle závažnosti přijímáme další opatření Při opakovaném nebo závažném jednání může následovat kázeňské opatření nebo další postup podle školního řádu.
Kázeňská opatření
Podle závažnosti situace a dosavadního průběhu řešení může škola uložit:
- napomenutí třídního učitele,
- důtku třídního učitele,
- důtku ředitele školy.
O uložení kázeňského opatření a jeho důvodu je zákonný zástupce prokazatelně informován.
U závažného nebo opakovaného jednání se může způsob chování žáka projevit také v jeho hodnocení chování na vysvědčení.
Kdy škola zapojuje další pomoc
Některé situace nelze dobře vyřešit pouze mezi učitelem, žákem a rodičem.
Podle povahy a závažnosti situace může škola zapojit například školní poradenské pracoviště, pedagogicko-psychologickou poradnu, středisko výchovné péče, orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo jiné příslušné instituce.
V mimořádně závažných nebo krizových situacích škola postupuje bezodkladně podle krizového plánu a platných právních předpisů.
Škola si všímá také toho, co se dětem daří
Součástí výchovného působení nejsou jen opatření při porušení pravidel. Škola může udělovat také pochvaly a jiná ocenění.
Oceněna může být například mimořádně úspěšná práce, dlouhodobá iniciativa, záslužný čin, pomoc druhým nebo výrazný pozitivní přínos dítěte.
Jak se hodnotí chování na vysvědčení
Chování se hodnotí samostatně od prospěchu.
1 – velmi dobré
Běžný stupeň hodnocení chování.
2 – uspokojivé
Snížený stupeň hodnocení chování.
3 – neuspokojivé
Nejnižší stupeň hodnocení chování.
Při hodnocení se přihlíží k závažnosti, četnosti a okolnostem jednání, věku a vyspělosti dítěte, dosavadnímu průběhu řešení a účinnosti již přijatých opatření.
Snížený stupeň z chování proto není automatickým následkem každého jednotlivého porušení pravidel.
Může dítě dostat horší známku z předmětu za špatné chování?
Chování dítěte se hodnotí samostatně a nemá být jednoduše „potrestáno“ horší známkou z vyučovacího předmětu.
Součástí hodnocení některých předmětů ale mohou být věci, které přímo souvisejí s učením a očekávanými výstupy – například samostatnost, aktivita, pracovní postup, praktická činnost nebo způsob plnění zadaného úkolu.
Co když s hodnocením nesouhlasíte
Průběžná známka
Pokud nerozumíte tomu, proč dítě určitou známku dostalo, obraťte se nejprve na vyučujícího daného předmětu.
Můžete se zeptat například:
- za co dítě známku dostalo,
- podle jakých kritérií byla práce hodnocena,
- co dítě zvládlo,
- v čem udělalo chyby,
- co může udělat pro zlepšení.
Pokud jde o písemnou práci, můžete požádat, abyste do opravené práce ve škole nahlédli.
Pokud se problém nedaří vyřešit s vyučujícím, můžete se následně obrátit na třídního učitele nebo vedení školy.
Nesouhlas s hodnocením na vysvědčení
Pokud máte pochybnosti o správnosti hodnocení dítěte na konci prvního nebo druhého pololetí, můžete požádat o jeho přezkoumání.
Lhůta je pouze 3 pracovní dny Žádost je potřeba podat do 3 pracovních dnů ode dne, kdy jste se o hodnocení prokazatelně dozvěděli, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení.
Žádost se podává řediteli školy. Pokud je vyučujícím daného předmětu přímo ředitel školy, podává se žádost krajskému úřadu.
U běžného vyučovacího předmětu následuje komisionální přezkoušení, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem.
Pokud se žádost týká hodnocení chování nebo předmětu s převahou výchovného zaměření, posuzuje se, zda byla při hodnocení dodržena stanovená pravidla.
Hodnocení dětí, které potřebují podporu
Pokud má dítě speciální vzdělávací potřeby, musí se jeho potřeby promítnout také do způsobu vzdělávání, ověřování znalostí a hodnocení.
Učitelé respektují doporučená podpůrná opatření a podle potřeb dítěte volí takové formy ověřování, které mu umožní ukázat jeho skutečné znalosti a dovednosti.
Neznamená to, že dítě nemusí zvládat učivo. Znamená to, že jeho obtíže nemají vytvářet zbytečnou překážku při prokazování toho, co skutečně umí.
Pokud máte otázky k podpůrným opatřením nebo způsobu hodnocení svého dítěte, můžete se obrátit na vyučujícího, třídního učitele nebo školní poradenské pracoviště.
Máte obavu, že se dítěti ve škole nedaří?
Není potřeba čekat až na pololetní nebo závěrečné vysvědčení. Ozvěte se, pokud dítě opakovaně dostává špatné známky, přestává učivu rozumět, ztrácí motivaci, má ze známek výrazný strach nebo se jeho výsledky náhle výrazně zhorší.
Prvním krokem může být rozhovor s vyučujícím nebo třídním učitelem. Pokud je situace složitější, může pomoci také školní poradenské pracoviště.
Podrobná pravidla
Tato stránka shrnuje nejdůležitější pravidla srozumitelným způsobem. Úplné znění najdete v pravidlech hodnocení a ve školním řádu.
