Divadlo, nebo knižní předloha?

Jakmile jsme se dozvěděli, že divadlo v Mostě připravuje inscenaci Prašina podle knižní předlohy spisovatele Vojtěcha Matochy, věděli jsme, že to představení musíme vidět. Společně s dalšími třídami jsme se vydali do divadla na příběh plný tajemství, napětí a záhadné atmosféry. Proč jsme tak stáli o to, být mezi prvními, kdo toto představení v Mostě uvidí? Máme tu knižní předlohu rozečtenu, takže během 150 minut jsme sice zjistili, jak příběh dopadne, ale o to více se těšíme, až budeme v hodinách literární výchovy knihu číst.

 Vyzkoumáme, co se v představení lišilo, které postavy byly stejné a které se objevily jen v knize. Podiskutujeme také o tom, jak se liší naše představy o ději a prostředí od toho, co jsme viděli na jevišti. Některé z nás baví hledat symboly a rozdíly v atmosféře obou verzí, jiní si zase zkouší představit, jak by sami určité scény ztvárnili. Už jenom přijít na to, proč spisovatel zvolil pro knihu název Prašina a které jiné české slovo mu mohlo být vzorem není lehké. Prašina jako prach, Prašina jako prášit – lhát, Prašina jako onemocnění kůže, kterému se nehezky říká svrab, neboli prašivina. Kdo ví.

Celý projekt nám pomáhá lépe pochopit, že příběh může dostat úplně nový rozměr, když se přenese z knihy na divadelní prkna. A také to, že někdy je filmové, nebo divadelní představení pěknou motivací k četbě samotné.

 Za žáky 8 A,C zapsala Šárka Mandincová